V pátek jsem vyzvedával zásilku v malém obchůdku na okraji Prahy, příjemná obsluha naprosto zaujatě sleduje graf vývoje ceny Dogecoinu vůči Dolaru. Trochu jsem se s ním dal do řeči a z debaty mi vyplynulo, že vlastně o kryptoměnách moc neví, matně tuší, co je to Bitcoin, ale Doge mu prostě připadá jako docela dobrá investice, protože má info, že to zaručeně půjde nahoru. Prý vybral nějaké úspory a později by si za to rád koupil nové auto.
Pokračování textu Dogecoin aneb jak může tahle šílenost dopadnout?! 🚀📉Rubrika: Články
401 milionů za eshop s třemi položkami! Moc nebo málo? A dá se taková věc vyrobit za víkend na hackathonu?
401 milionů korun – tolik bude stát eshop na dálniční známky, ohledně kterého se poslední týden strhla na internetu vášnivá debata. K jeho přesnému zadání nemá veřejnost přístup. I přesto se neustále debatuje, kolik by takový projekt měl vlastně stát.
- Je 401 milionů za jednoduchý eshop se třemi položkami mnoho peněz?
- Je 401 milionů za komplexní systém který řeší IT servis dálnic v České republice mnoho?
Primární problém však nakonec není v samotné ceně zakázky, ale v neznámém zadání celého projektu. Jen velmi těžko se bude komukoliv usuzovat zda je 401 milionů mnoho a o kolik je suma přemrštěná. Možná jde o řádově předřazený projekt nebo na rybníček s kapříky zbyl jen nějaký ten drobný desáteček.
Po pár dnech padl návrh, celý systém vytvořit zdarma a rychle
Osobně hackathony miluji, účastním se jich, i já je někdy pořádám, občas jsem v roli mentora nebo porotce. Sám bych pravděpodobně další víkend “hackoval”, nebýt toho, že v tu dobu mám přednášku v Brně na IT konferenci DevConf. Myslím, že uspořádat hackathon na toto téma je naprosto parádní nápad.
Zvláštní ale je, jakým způsobem se celá věc prezentuje
“Chceme dokázat, jak absurdní je zadat zakázku za 401 milionů, když to pár schopných lidí dokáže udělat za víkend.”
To, co není “neschopné” ministerstvo schopné vytvořit za 400 milionů korun, vytvoří parta nadšenců za jediný víkend.
Zpráva s titulkem: “Nic místo čtyř set milionů korun? Programátoři chtějí udělat systém dálničních známek zdarma”, se objevuje i na ČT24.
Zkusme se nad tím ale trochu racionálně zamyslet. Vytvářet IT systémy není jednoduché. Je velký nedostatek lidí, kteří to umějí. Často největší složitost spočívá v tom, umět systém propojit s dalšími systémy a integrovat ho do celého procesu – v tomto případě Ministerstva dopravy nebo ŘSD.
To není něco, co by se dalo vytvořit jen tak za víkend, jako zábava z hecu za náklady pár desítek tisíc korun (na režijní náklady, jídlo, prostory,…). Pro takovou věc je potřeba tým profesionálů a práce v délce mnoha měsíců. Ta něco stojí. Velmi pravděpodobně to není 401 milionů, ale také ne 0 nebo několik desítek či set tisíc korun.
V žádném případě nechci obhajovat vládu Andreje Babiše, Vladimíra Kremlíka, ministra dopravy, ani shazovat iniciativu Tomáše Vondráčka, iniciátora hackathonu. Přijde mi super nápad hackathon zorganizovat – rád bych ale do debaty vnesl trochu střízlivější názor.
Nezávisle na téhle kauze píšu sérii článků o hackathonech, kde se snažím do celé problematiky hackathonů vnést trochu jiný pohled, než jen slepé nadšení. Prosím, dívejme se na hackathony jako na akce, kde se dají vyjasnit myšlenky, doladit zadání, naučit se mnoho užitečných věcí, užít kopec zábavy,ba dokonce i něco malého naprogramovat. Rozhodně se na ně ale nedívejme jako na náhradu dlouhodobé profesionální práce.
I přesto všechno si myslím, že hackathon smysl dává. Rozhodně na ně jděte! Nečekejte ale, že vytvoříte systém, kterým ušetříte Česku 401 milionů korun. Za jeden víkend se klidně můžete naučit základy, jak se vůbec e-shop tvoří nebo se seznámit sezajímavými lidmi. Hackathon může velmi dobře přitáhnout mediální pozornost k netransparentním zakázkám a přispět tak k lepším výběrovým řízením v budoucnu.
Bral bych tento hackathon jako formu happeningu, ne jako reálné řešení. To samozřejmě pro vás i tuhle zemi hodnotu má!
EDIT 12.1.2020:
Ministr Kremlík byl odvolán a hackathon proběhl. Potom přišel Covid a všechny přestal eshop zajímat.
Půl roku po tomhle celém byl spuštěný opravdový eshop na dálniční známky. A já se omlouvám za přílišný pesimismus kolem hackathonu. Co se dá udělat na hackathonu za víkend za pár tisíc je zjevně kvalitnější, než výsledek práce, co předvedla státní správa za půl roku a půl miliardy.
Co to je to hackathon a proč na něj jít?
Hackathon je akce, kde se na víkend sejde parta programátorů, designérů a dalších šílenců a promění hektolitry kávy ☕ na spoustu nekvalitního kódu.
To je řečeno samozřejmě s trochou nadsázky. Proč se takovéhle akce vůbec konají? Kdo je organizuje a proč? A máte důvod se sami něčeho takového účastnit? Já sám jsem za poslední dva roky strávil na hackathonech opravdu mnoho času a proto bych vám rád popsal, co očekávat z mnoha různých perspektiv v sérii článků:
- Co to je to hackathon a proč na něj jít?
- Jdete na hackathon? Co (ne)dělat a proč (ne)vyhrát?
- Jak hackathon organizovat
- Z pohledu zadavatele (, sponzora nebo partnera)
- Mentora
- A porotce
Pokusím se být nestranný, ačkoliv právě teď sedím na Smart Health Hackathonu. A sám jsem se už v mnoha hackathonech v různých rolích angažoval.
V prvním a druhém článku bych začal tím, co se bude týkat nejvíce z vás – hackathon z pohledu účastníka.
Jak to obvykle vypadá
Většina hackathonů má do větší či menší míry následující formu:
Pátek
- 16:00 – 17:00 Příchod Je dobré přijít o trochu dřív, než na začátek prezentací a seznámit se.
- 17:00 – 18:00 Prezentace nápadů obvykle každý hackathon začíná prezentací nápadů. Každý, kdo má nějaký nápad, přijde a představí ho před všemi ostatními účastníky. Obvyklý počet lidí, kteří prezentují, je tak polovina.
- 18:00 – 18:30 Hlasování se naopak účastní všichni. Po hlasování se vybere určitý počet nápadů, které se budou realizovat. Lidé, kteří úspěšné nápady prezentovali, si teď mají teď za úkol vybrat tým.
- 18:30 – 19:00 Rozdělení do týmů – Ti, co neprezentovali případně nebyly v hlasování vybráni, jdou za těmi, kterých nápady byly vybrané a které se jim líbí a „ucházejí se o místo“. Dobré hackathony jsou nastavené tak, že se na všechny dostane.
A také se každému týmu dostane potřebných lidí – programátorů, designérů a někdy lidí kolem byznysu a tvorby prezentací.
- 19:00 – 19:30 Večeře je nezbytná součást. Pravidlem bývá hodně dobrého jídla 🙂 .
- 19:30 – 00:00 Práce – Před tím, než otevřete editor a začnete programovat, pořádně si vydefinujte, co vlastně budete v týmu dělat a založte nějaký způsob organizace. Například Trello. O tom budu mluvit víc v dalším článku jak vyhrát hackathon.
Někdy se jde na konci dne někam posedět. Jsou případy, kdy se na místě pracuje celou noc nebo je místo na spaní.
Sobota
- 08:00 – 10:00 Snídaně se spoustou kávy na rozjezd dne
- 12:30 – 13:00 Oběd
- 14:00 – 14:45 Přednáška je typická věc, která bývá součástí mnoha hackathonu ty jsou tématické přednášky. často bývají pozvání různý zajímavý programátoři designéři zakladatelé firem a podobně
- 15:00 – 16:30 Workshop a často jsou přednášky střídané workshopy velmi častou součástí je k tomu bývá workshop o tom jakým způsobem dělat prezentace
- 19:00 – 19:30 Večeře
Často přichází na konci druhého krize. Nic se nedaří Tak jak jste si naplánovali tým je trochu rozhádaný a do prezentace jste ještě ani nakopli. Vůbec nezoufejte, takováhle situace je úplně normální a často se zvrátí k dobrému.
Neděle
- 08:00 – 10:00 Snídaně
- 12:30 – 13:00 Oběd
- 15:00 – 17:00 Prezentace – když je práce hotová každý tým prezentuje. Velmi častý formát bývá že každý tým má na prezentaci 5 minut a v prezentaci zahrne a jak slidy tak ukáže demo toho, na čem pracoval. Potom následuje tříminutový prostor na otázky pro porotu.
- 17:30 – 18:00 Vyhlášení vítězů – Často tohle rozhodnutí bývá mnohem více o dojmu, který jste na porotu udělali než o skutečných kvalitách či potenciálu vaší práce. takže pokud se neumístíte nezoufejte. A pokud vyhrajete, nenechte se tím zbytečně ukolébat.
Po vyhlášení vítězů následuje afterparty.
🎉🎈🎊
Mám se účastnit?
Jaká je správná motivace k tomu jít na takovou akci? Mezi lidmi, co jsem po hacathonech potkal, jsem zažil různé motivace, některé dávají smysl, jiné často vedou k frustraci z nenaplněného očekávání.
Chci vyhrát
Drtivá většina (ne však úplně všechny) hackathony mají jako výhru nějakou hodnotnou cenu či finanční částku. Mnoho lidí ji má jako hlavní motivaci.
Problém je, že neexistuje žádný rozumný způsob, jak výhry najisto docílit. Porota obvykle vidí projekty pouhých 5 minut a je často velmi náhodné, jak rozhodne, to potom vede k velké frustraci. Sám jsem viděl mnohem více zklamaných týmů, než týmů radujících se z výhry.
Výhra má často i své nevýhody. Sám jsem několik hackathonů vyhrál a po výhře následuje mnohem větší, často naprosto neopodstatněné, očekávání od projektu.
Nakonec se vám může stát, že kvůli výhře propálíte zbytečné týdny času navíc.
Začít nejúžasnější projekt
Další problém bývá obrovské očekávání od kvality projektů. Berte to tak, že se jedná se mnohem více o „zajímavou víkendovou zábavu“, než o způsob, jak změnit svět, nastartovat svoji kariéru či konečně rozjet projekt svých snů.
Seznamte se
Naopak, co u hackathonu smysl dává, je poznávat nové lidi, kolegy, kamarády apod. Nebo poznat, jak se vám s kamarádem pracuje předtím, než založíte firmu.
Já jsem na Startup Weekend Prague poznal jednoho z mých nejlepších kamarádů Maxe Kozlova.
A v průběhu Hackuj stát jsem zjistil, jak se mi pracuje s bráchou.
Pokud někdy chcete zakládat startup s kamarádem nebo s někým z rodiny, zajděte s ním na Hackathon! Je to velmi „levný“ způsob jak ověřit, že spolu fungujete nejenom jako přátelé, ale i na profesní rovině.
Vyzkoušejte nové technologie
Asi jedna z největších výhod hackathonů je, že zde můžete velmi levně dělat špatná rozhodnutí. Pokud vyberete nesprávný framework, poskytovatele serverů nebo programovací jazyk, nevadí. Vyjde vniveč jedno víkendová práce, co je neúměrně příznivější, než pokud byste se do projektu pustili mimo hackathon a po půl roce byste zjistili, že je potřeba všechno předělat.
Moje doporučení zní: pokud se chcete něco naučit nebo vyzkoušet, hackathon je naprosto ideální půda.
Poznejte problémy ostatních
Hackathony jsou (v drtivé většině případů) někým sponzorované. Korporace, startupy, malé firmičky ale i města a nebo např. státní instituce dávají do hackathonů hodně peněz. Zároveň s tím tam posílají své zaměstnance a nápady.
A z toho vyplývá asi největší hodnota hackathonu. Dostanou se k vám problémy a způsob přemýšlení, který mají jiný lidé v jiném typu firem, oborů a institucí.
Já sám jsem se takto seznámil s tím, jak to funguje v IKEMu, továrně ABB i jaké má problémy Česká energetická přenosová soustava.
Poznejte interní nástroje a data firem
Tenhle bod souvisí s předchozími dvěma. Mnoho firem ukáže na hackatnonu své interní tooly a datasety ke kterým byste se jinak jen těžko dostali.
Pracujte efektivně
Hackathony jsou skvělá možnost, jak se naučit pracovat velmi efektivně. V praxi se vám totiž lehce stane, že podceníte náročnost projektu trvajícího půl roku. Na začátku se vám zdá, že ho s přehledem stihnete a děláte zbytečnosti (ladíte drobné detaily designu, mikrooptimalizujete, apod.). Pokud však máte vytvořit alespoň něco za 1 víkend, jste nuceni být mnohem efektivnější a určit spoutu věcí, které vůbec dělat nebudete
Najezte se a nasbírejte reklamní předměty 🙂
Tenhle bod zní jako blbost, ale znám lidi, co se chodí po hackathonech najíst a nabrat novou zásobu propisek. Pokud vám to stojí za to vězte, že na většině hackathonů nebudete zklamáni.
Dává vám to smysl?
V dalším článku napíšu, jak se na hackathonu chovat a jak na něj být vůbec vybrán.
PS:
Pokud vás článek zaujal a chcete vědět až vyjde další, můžete mě sledovat na LinkedInu či Facebooku.
PPS: Budu rád za návrhy, připomínky a komentáře.
Soutěž Leonardo
Měl jsem tu čest být v porotě soutěže Leonardo, vynálezecké soutěže pro střední průmyslové školy. Jednotlivé týmy se snažily přijít s tím, jak by mohla vypadat moderní implementace vynálezů Leonardo da Vinciho.
Soutěž byla organizovaná Výzkumným ústavem pro podnikání a inovace. A já jsem byl pozván Martinem Kotkem z Asociace virtuální a rozšířené reality.
Spolu se mnou byl v porotě Michal Vavrečka a Jindřich Adolf z ČVUT CIIRC.
Prezentovalo 5 týmů každý zhruba 20 minut a nápady byly opravdu velmi různorodé.
2D tiskárna v rámu 3D tiskárny
Prvním tým prezentoval funkční model knihtisku. Ten vytvořit velmi levný, rychý a ekologický tiskařský lis. K výrobě lisu na 2D plakáty využili 3D tiskárnu. Jednak mnoho dílů i samotná raznice s testovacím nápisem AHOJ byli vytištěné pomocí 3D tiskárny, tak krokové motory a rám byly vzaté z běžné stolní 3D tiskárny.
Tým se nakonec umístil v soutěži jako 3.
3 děla v jednom
Dělo které střílí koule s dusíkem, aby pomohlo hasičům s požáry? Na první pohled nesmysl, prototyp tohoto děla vyrobil druhý tým v pořadí. Jako porotu nás velmi překvapilo velmi precizní zpracování modelu. Ten byl vyrobený ze dřeva a z plastové trubky pomocí soustruhu. Škoda (nebo možná štěstí pro porotu) byla, že samotný model nebyl funkční.
Ne sklápěcí, ale otočný most
Další velmi zdařilý model měl třetí tým. Ten vyprototypoval most, který má z každé strany otočné rameno směrem do boku. Uprostřed je mostovka rozpůlená našikmo a secvaknutá železnými tyčemi, aby se mohl hladce otevřít a zpět zavřít.
Dron, miniletadlo a kryptex
Co když potřebujete léky, ale bydlíte na samotě a nemáte prostředky k tomu dostat se do lékárny? Tento problém byl vyřešen napůl bezpilotním dronem a napůl letadélkem, které dokáže doručit malou schránku. A schránka není jen tak obyčejná, ale kryptex, kterým je její obsah chráněn. Překvapilo nás, že místo obvyklého postupu, kdy by se schránka designovala pro letadélko, designoval se dron okolo schránky. Řešení i ostatní porotce zaujalo a nakonec se umístil v soutěži jako 2.
Autíčko snad se všemi senzory, které vás napadnou
Poslední prezentující tým vyrobil autíčko TARBÍK. Jde o na dálku ovládané vozítko, které dokáže bezpečně monitorovat prostor na dálku. Ten se nakonec i vyhrál i kvůli dobře funkčnímu prototypu a velmi profesionálně zvládnuté prezentaci
3D tisk, Arduino a skvělé modely
Celkově mi podobný koncept soutěží dává velký smysl. Asi mnohem větší než víkendový hackathon. Někdy mě samotného překvapí, jaké věci jsou lidé už na střední škole schopní vytvořit.
Být porotcem je čestná, leč nevděčná role. Člověk musí rozhodnout, který z týmů si zaslouží vyhrát i když jsou nápady velmi různorodé a těžko se poměřuje opravdu pěkná modelařina spolu s “bastlířskou tiskárnou”. A navíc sám vím, jak může takové rozhodnutí potěšit i zamrzet. Nakonec převážil funkční prototyp a velmi profesionální prezentace posledního týmu.
PS: Budu rád za návrhy, připomínky a komentáře.
Podívejte se na fotky z celé soutěže. Autorem je Michal Kotek:
Špičky české IT scény se předvedly v plzeňském nádraží na CzechFutureTech
V sobotu 9.11 se nám podařilo něco neuvěřitelného. Na plzeňské nádraží (ani ne hlavní) jsme dostali přes 100 programátorů z celé České republiky, na stagi se ukázala jména jako Tomáš Mikolov z Facebooku nebo Karel Hulec, který pracuje na “trochu lepším matrixu” – NeosVR. A dokonce jsme se obešli bez nehod (no dobře, možná jen pár). Jako místo činu jsme si vybrali právě Plzeň, jelikož je to bohaté průmyslové město s velkou technickou tradicí a samozřejmě výborným pivem.
Pokračování textu Špičky české IT scény se předvedly v plzeňském nádraží na CzechFutureTech